|
|
Didaktika výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté
Vávrová, Rút ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem didaktiky Výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté. Práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části popisuje pojem didaktika, předmět Výchova ke zdraví, mentální postižení a jeho specifika při výuce, praktickou školu jednoletou v systému vzdělávání a didaktické prostředky, jež učitel ve vyučování užívá, se zvláštním zaměřením na výuku Výchovy ke zdraví a žáků s mentálním postižením. V další, výzkumné, části práce představuje výsledky výzkumné sondy, která měla za cíl pomocí dotazníku zjistit názor učitelů Výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté na dostupnost pomůcek, druh používaných pomůcek a způsob získávání materiálů pro specifickou výuku tohoto předmětu. Zjištěné výsledky jsou prezentovány v grafech a potvrzují předpoklady, že didaktických materiálů pro výuku výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté nemají dotazovaní dostatek. Poslední část diplomové práce je praktická. Cílem celé práce byla autorčina výroba didaktických materiálů pro výuku předmětu Výchova ke zdraví v praktické škole jednoleté. V této části práce je tedy představen soubor 21 didaktických materiálů. Veškeré materiály byly při výuce Výchovy ke zdraví odzkoušené v praxi pro danou cílovou skupinu, v případě nutnosti upravené tak, aby vyhovovaly nárokům a požadavkům na...
|
|
|
Žáci s odlišným mateřským jazykem a mentálním postižením na základní škole
Tkadlečková, Magdalena ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem a mentálním postižením na základní škole. Teoretická část se věnuje vymezení základních pojmů úzce souvisejících s tématem. Jedná se o žáky s mentálním postižením a odlišným mateřským jazykem, jejich vzdělávání, které zahrnuje rámcové vzdělávací programy a podpůrná opatření a statistické údaje o počtu žáků s odlišným mateřským jazykem. Praktická část definuje cíle a výzkumné otázky, metodologii a její podkapitoly vymezující techniku sběru dat, charakteristiku výzkumného vzorku a analytický postup. Tato část je formulována na základě dat získaných ze šesti polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy vybrané základní školy speciální. V neposlední řadě v této části nalézáme kapitolu s výsledky šetření a podkapitolu se shrnutím odpovědí na výzkumné otázky. Diskuze a doporučení pro praxi je poslední kapitolou práce. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjištění podpory žáků s odlišným mateřským jazykem a mentálním postižením na základní škole. Ve výzkumném šetření bylo zjištěno, že podpora žáků s odlišným mateřským jazykem a mentálním postižením na základní škole je ryze individuální záležitostí. Každý žák potřebuje specifickou formu podpory, její rozsah a podoba se tedy liší dle typu postižení a aktuální jazykové...
|
|
|
Tranzitní plánování přechodu žáka s mentálním postižením z primárního vzdělávání do sekundárního vzdělávání
SACHR, Jakub
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza postojů jednotlivých aktérů tranzitního plánování období přechodu žáka s mentálním postižením z primárního do sekundárního vzdělávání. Výzkum se dále zabývá vnímáním vlastních rolí samotnými aktéry, kdo všechno vstupuje do tohoto období přechodu a zda se v českém prostředí vzdělávacího systému realizují tranzitní programy nebo jejich obdoba, jen pod jiným označením. Odpovědi na takové otázky se pokouší nalézt práce pomocí biografického výzkumu na základě hloubkových rozhovorů s potenciálními aktéry tranzitního plánování a analýzou dokumentů úřední povahy. První část přibližuje specifika dospívání osob s mentálním postižením a problematiku tohoto postižení, dále popisuje koncept tranzitních programů a jejich historii ve světě i u nás, nastiňuje vztah mezi inkluzivním konceptem a tranzitním plánováním a pomocí analýzy dokumentů se pokouší najít fragmenty tranzitního plánování v české legislativě. Na základě analýzy rozhovorů poskytnutých potenciálními aktéry je tranzitní plánování v této významné životní fázi považováno za nesmírně důležité, aktéři definují svoji roli v tranzitním týmu, identifikují další členy a hledají koordinátora pro organizační zajištění. Výsledky výzkumu ukazují, že tranzitní plánování, i přes absenci zakotvení v legislativě, je v českém vzdělávacím systému v menší míře realizováno, jen tranzitním programům chybí organizační zajištění a hlavní role koordinátora tak probíhá nahodile na základě iniciativy potenciálního aktéra, nejčastěji školy nebo rodiny žáka s mentálním postižením. Přínosem této práce je upozornění na význam tranzitního období přechodu z primárního školství do sekundárního, jež je jako téma opomíjené oproti období přechodu ze školy do zaměstnání a nezávislého života obecně, a dále seznámení se situací v české školství.
|
host ::
RSS.